Jan Čarek
Základním tematickým okruhem Čarkova díla je válka a kontrast mezi řádem venkovského života a pocitem člověka, který se cítí cizí, osamocený v chaosu a prostředí zborcených hodnot. Čarek umí evokovat venkovský život v bohaté konkrétnosti, má smysl pro dramatičnost situací i pro odstínění přírodních dějů. Jeho básně vyslovují vztah prostého, chudého venkovana k okolnímu světu, osud lidí je tu vymezen jak láskou k zemi, tak i těžkým životem sociálním.
* 29.12.1898 Heřmaň
+ 27.3.1966
Narodil se v chalupnické rodině. Studoval a maturoval na gymnasiu v Písku (1910 - 18). V r. 1917 byl odveden, jako voják byl většinou v Uhrách. Po návratu (1919) nastoupil úřednické místo u Čs. státních drah (v Teplicích, Lounech aj.), v l. 1929 - 46 pracoval v Praze na ministerstvu železnic. - V letech třicátých se přiklonil k ruralistickému směru. - Přispíval do studentských časopisů, první verše otiskl v krajinském časopise Otavan (1917). Publikoval v časopisech Cesta, Zvěstování, Den, Venkov, České slovo, Tribuna, Národní osvobození, Pramen, Lumír, Host, Kritika, Sever a východ, Brázda, Mateřídouška aj. Redigoval sborník Tváří k vesnici (1936), sborník Básně rolníků (1939), básnickou edici Studnice (1936 -1940).
Základním tematickým okruhem Čarkova díla je válka a kontrast mezi řádem venkovského života a pocitem člověka, který se cítí cizí, osamocený v chaosu a prostředí zborcených hodnot. Čarek umí evokovat venkovský život v bohaté konkrétnosti, má smysl pro dramatičnost situací i pro odstínění přírodních dějů. Jeho básně vyslovují vztah prostého, chudého venkovana k okolnímu světu, osud lidí je tu vymezen jak láskou k zemi, tak i těžkým životem sociálním. Postupně se však Čarkova lyrika stávala monotónní, sociální naléhavost ustupovala před meditacemi "vyděděnce" odtrženého od rodné půdy, který marně teskní po krajině dětství a želí rodové tradice. Východisko z tohoto vykořenění nalézá Čarek v návratu k bohu. Konzervativní rysy se projevily zejména v jeho činnosti novinářské. Po druhé světové válce se převážně věnuje poezii určené dětem; soustřeďuje se v ní k dvěma oblastem dětských zkušeností: k přírodě a světu techniky.
Bibliografie
- Vojna (1920)
- Chudá rodina z Heřmaně (1924)
- Temno v chalupách (1926)
- Smutný život (1929)
- Hvězdy na nebi (1934
- Tři balady o válce (1934)
- Balada o Kýrovi (1934)
- Všechny chalupy (1936)
- Svatozář (1938)
- Devítiocasá kočka (1939)
- O životě a literatuře (1941)
- Maminka (1941)
- V zemi české (1942)
- Na špičku nože (1943)
- Železná panna (1946)
- Dopis na věčnost (1947)
- Mezi dvěma ohni (1947)
- Ráj domova (1948)
- Jan Opolský (1949)
- Heřmaň (výbor ze sbírek Chudá rodina z Heřmaně a Temno v chalupách - 1952)
Pro děti například
- Zvířátka, naši přátelé (1953)
- Zlatý dětský svět (1953)
- Bajky o nástrojích (1953)
- Máš rád stromy? (1954)
- Co si povídaly stroje (1955)
- Dobrý den, zvířátka (1958)
Zdroj: Slovník českých spisovatelů, Praha 1964
Autor textu: Jiří Brabec
Foto rodného domu: Jaroslav Bečvář
Autor: Obec
Datum poslední aktualizace: 10. 9. 2019 12:04